.

THE DAY 8 / DEN OSMÝ

Trip to the nature / Výlet do přírody

V neděli dopoledne, po pozdní snídani a při jednom z našich pravidelných meetingů, jsme se dohodli na kratším výletu do přírody. Plán byl opéct si v lese pár špekáčků. Za pár minut už jsme nasedali na autobus a jeli na jih až k okraji jednoho z místních lesů, tedy pokud není Finsko pokryto pouze jedním lesem (nejde to poznat, les je tu snad všude). Finská příroda je opravdu nádherná, ale co by to bylo za severskou zemi, kdyby nás nepřekvapila naše stará známá - ledem pokrytá cesta. Takže i přesto, že les byl uchvacující a strčil by do kapsy nejeden z našich národních parků, jsme se více než na své okolí soustředili na naše nohy a přemýšleli, zda je lepší padat dopředu nebo dozadu. Po náročné cestě jsme ale samozřejmě svého cíle dosáhli. V mlze se před námi objevila rozlehlá mýtina s několika chatkami a ohništi uprostřed. Jedno z ohnišť jsme si zabrali, od ostatních dobrodruhů si vypůjčili oheň a připravili ohniště i s roštem (Finové jsou, co se opékání týče, opravdu vynalézaví). Po výborném obědě z vybraných finských uzenin, chleba a kečupu, jsme se vydali zpět do civilizace. Šli jsme sice jinudy, ledu jsme se však nezbavili. Po "Kdo přežije, část druhá" jsme se do civilizace dostali a jednou z místních linek dopravili zpět do našeho hotelu.

- Jakub Svačina


Pohled na výlet

Rozhodli jsem se, že o víkendu vyrazíme do přírody a na oběd si opečeme buřty. Na sobotu jsme už plán měli, a tak jsme se výlet rozhodli uskutečnit v neděli. Po snídani jsme ještě rychle skočili do obchodu nakoupit náš oběd. To jsme ovšem nevěděli, že nebude z čeho vybírat. Na pultech jsme našli jen asi 3 druhy špekáčků, které se tvářili stejně a rozdíl byl snad jen v pár centech. Pak už naše putování mohlo začít. Naše cesta začala příjemně - autobusem. Netrvalo to ale dlouho a byli jsme na začátku naučné stezky. Bohužel byla jenom ve finštině. Ze začátku to vypadalo, že to bude v pohodě. Po ujití pár metrů některým z nás proběhl mráz po zádech. Podívali jsme se na cestu před námi a viděli jen a jen led. A zase klouzačka, achjo. I když musím říct, že dnes jsme se s cestou poprali líp než předevčírem. Po několika pádech a sklouznutích jsme došli do našeho polovičního cíle - Ammejärvi. Hladoví a nedočkaví jsme se usídlili u tábořiště a zapálili oheň. Opekli jsme buřty (mňam!), chvíli si odpočinuli a pokračovali v cestě. Najedení a plní energie jsme vydali na další cestu. Klouzalo to ale šíleně, tak jsme se navzájem podporovali. Na konci nás čekala ještě jedna velká zkouška - prudký zledovatělý kopec. Pár odvážlivců to vzalo po ledě, ale my strašpytlíci jsme to raději obešli lesem. 

- Hely Wally

"Ne mě to funguje .. ale nesmíš u toho sedět ty"

DAILY VIDEO